TECH | MAGAZIN

Tento poslední dubnový víkend jsme uspořádali poslední den otevřených dveří v tomto školním roce. Vzhledem k tomu, že tento den byly čarodějnice a i celkem slušné počasí, neočekávali jsme větší návštěvnost. Proto jsme se ani moc nepřipravovali a pojali jsme toto ježdění pro veřejnost celkem střídmě bez velkého shánění modelů a tematizování provozu do nějaké konkrétní epochy.
Přesto jsme rádi, že jste nás navštívili, i když je velká škoda, že jste se neozvali. Pokud bychom věděli, že máte o naše kolejiště větší zájem, než jen jako běžní návštěvníci, kteří se jdou podívat na mašinky, tak bychom Vám celé kolejiště podrobněji představili, zařídili Vám vstup do jeho prostor a poskytli další informace.
To platí pro jakéhokoliv jiného návštěvníka i mimo Dny otevřených dveří.

Rád bych tedy alespoň doplnil a osvětlil Vámi podávané informace, které jsou pouze kusé a bez širších souvislostí vyznívají celkově negativně.

Kolejiště na Stanici Techniků se začalo stavět na počátku 80. let, jako nástupce kolejiště KŽM v Karlíně. Celkově je koncipováno jako kolejiště klubové, které je středobodem činnosti kroužku železničních modelářů. Protože je třeba na kolejišti zaměstnat při provozu co nejvíce lidí (dětí), je na něm i mnoho obslužných míst. A to od nejjednodušších , až po ty klíčová. Nejedná se tedy o "defekt", ale o účel. V plném obsazení je tak možno zapojit do provozu 7 výpravčích, jednoho výhybkáře a jednoho strážce oddílu. Do budoucna počítáme s dalším rozšířením těchto pracovišť.
Době zahájení výstavby, odpovídá i celá koncepce. V 80. letech nikdo neměl v Československu o digitálu ani tušení, přesto se již v té době počítalo s využitím elektroniky při řízení kolejiště. Jak všichni víme, tak železniční modelářství je koníček značně časově i finančně náročný, obzvláště v tomto rozsahu, takže se na výstavbě kolejiště neustále pokračuje. Během 90. let byl dokončen základ v podobě položených kolejí a krajiny a od té doby pokračujeme hlavně v zapojování finálního zabezpečovacího zařízení.
Proto se stále výpravčí domlouvají formou nabídky a přijetí vlaku, tak jako na velké dráze (dle předpisu D2).

Pro informaci, přestavba kolejiště do digitálu by byla finančně velice náročná (jsme součástí DDM Praha, nikoliv soukromý subjekt) a také technicky prakticky nemožná (většinu lokomotiv nelze přestavět na digitál).

Zmiňujete také kamerový vlak. Tato souprava je ve zkušebním provozu a ověřujeme různá technická a technologická řešení. Finálním stavem má být umístění kamery do hnacího vozidla (s vlastním pohonem nebo maketa), tak aby návštěvník nepoznal, že se jedná o vlak s kamerou. Rozhodně ani my nejsme nadšeni ze sunutí této soupravy a v dané situaci jde jediné schůdné řešení. Technicky se jedná o bezdrátový analogový přenos, čemuž odpovídá i jeho kvalita, ale přesto si myslíme, že vzhledem k nepříznivým podmínkám (rušení a pod.) je celkem kvalitní.

Mrzí nás, že jste nemohli vidět kolejiště v plné formě, ale to byste museli přijít hned několikrát. My se totiž každé ježdění pro veřejnost snažíme pojmout jako tematický celek. Jednou zařídíme provoz v duchu 50. a 60. let, kdy vládla pára a motorové lokomotivy teprve nastupovaly. Jindy zase parní lokomotivu uvidíte pouze na nostalgickém vlaku a páteř dopravy tvoří Regionovy a další strakaté vymoženosti moderní doby nejen pod hlavičkou ČD.

Kdokoliv by měl zájem vidět naše kolejiště, tak může kdykoliv přijít. Pokud přijdete mimo dny otevřených dveří, není problém nahlédnout i do prostor kolejiště a dozvědět se více o technický detailech. Ale pokud máte zájem o mašinky a o provoz, tak doporučím den otevřených dveří (nejbližší až v září).
Určitě se ale podívejte na náš web, kde jsou i podrobnější informace o kolejišti, o provozu a o mnoha dalších věcech. Vše samozřejmě doplněno fotografiemi.
zeleznice.ddmpraha.cz

Přeji mnoho modelářských úspěchů a těšíme se na Vaši návštěvu.
Václav Macek, vedoucí KŽM DDM Praha, Stanice Techniků.